provedu to spíše výčtem odlišností oproti americkému fotbalu
- jedná se o hru tvrdší (a tím sympatičtější); možná ne na pohled, ale zcela jistě na pocit
- hráči nemají žádné chrániče (jen na zuby a snad suspenzor) narozdíl od fotbalistů - někdy bývaj po utkání pěkně modrý a červený
- hra se přerušuje pouze pokud je hromada a ta se již vůbec nepohybuje (ve fotbale stačí aby ten kdo nese míč spadnul) - tím je hra i plynulejší, dravější a bez tolika přerušení (ve fotbale navíc dlouhých kvůli důkladnému rovnání na pozice)
- nahrávat se může jen na úrovni nebo zpátky - tudíž každý metr dopředu se musí probít
- míč se nedává jednomu z týmu, ale položí se do prostřed chumlu z dvou týmů a ten, který druhý tým přetlačí aby byl míč pod ním si ho může sebrat
- po autu se vhazuje + hráči se navzájem vyzvedávají
- hra se bohužel netěší takové popularitě jako fotbal
- zdála se mi méně přehledná, ale to mohlo být prostředím: vedlejší křivé hřiště, žádné vyvýšené hlediště na pohled z perspektivy; téměř žádná přerušení - tj. žádné rovnání ani žádné hlášení rozhlasu, co se děje a bude dít
a něco málo obrazem ze hry Norwichského béčka
mne bylo divny, ze si s Amikama vubec nerozumim, ale kdyz oni maji jednu debilnejsi hru nez druhou a navic jeste oblibenej basketbal... tak to uz se vubec nedivim, ze si nemame co rict...
OdpovědětVymazatnojo, je to jiné než ty typické české hry (asi tvé oblibené :-))..
OdpovědětVymazatkdo toho víc vypije, kdo toho víc nakrade, nohejbal, vytlac druheho ze silnice a macháček
vyctem tvych oblibenych her si vysvetlil, proc se nemuzem snest ani my dva vzajemne ;)
OdpovědětVymazat