Boston

• největší město Nové Anglie (6 amerických států tady v rohu); 7,5mil obyvatel (nevím, co vše to zahrnuje) - pátá největší metropolitní oblast v USA; přístav; centrum vysoškolského vzdělávání
• v městě existuje několik turistických tras; hlavní z nich "The Freedom trail" je na chodníku značena červenou lajnou po celé své délce, což je velmi příjemné - žádné pátrání v mapě, prostě se jde - a vede kolem všech hlavních věcí k vidění v centru
• konečně jsem viděl nějaký pořádný mrakodrapy; i když nakonec nic moc: zblízka tak velké nebyly, navíc většina z nich je dost ošklivá, řekněme "hezčí panelák"; uchvátné je to ale z dálky; město je v zátoce na deltě - tedy dole, snad za všech stran se k němu sjíždí - když se člověk objeví na horizontu - panaroma města je zkrátká uchvátné ..a podobné je to při pohledu z moře
• za městem je významné letiště, do města vede železnice i dálkové autobusové linky; ve městě je ne špatné mhd - metro, bus a přívozy
• přivoz je super i pro turisty a navíc za pár babek, narozdíl od vyhlídkových plaveb
• místní specialitou je duck tour - vyhlídková jízda/plavba obojživelným vozidlem (chlubí se světovou jedinečností a návazností na válečná vozidla)
• co se dopravy týká, slyšel jsem dříve, že "boston v dobrý den je jako praha ve špatný den" - a já si ohledně dopravy nic horšího než prahu představit nedovedu;
  možná to bylo víkendem, ale obavy se nevyplnily; parkování je složitější - ulice jsou plné, navíc není zřetelné kde je možno a za kolik; k dispozici je poměrně dost parkovacích domů - na víkendy je jednotná sazba okolo $10, přes týden je podobná částka za hodinu (to asi bude skutečně odrážet nárust dopravy přes týden) - za pár odpoledních pátečních hodin jsme tedy vyplázli víc než za zbytek víkendu
• míst k najezení a napití je dostatek
• quincy market - je dlouhé átrium plné fast-foodů z celého světa - vážně příjemná procházka
• vzhledem k početné irské komunitě je zde nespočet irských pubů
• k hospodám dlužno poznamenat, že to jsou vymazlené podniky plné plazmovek, zesilovačů, stovek flašek a dalších ptákovin odražejících se samozřejmě v cenách, a pak jdete na záchod až hanba, navíc narozdíl od česka bez norem na počet vázaný velikostí lokálu
• na druhou stranu, v klubech zpravidla živá hudba - a to hitovky od starších až po i nějaké současné - prostě párada; žádné nablito z poslední hitpárady, žádný vymaštěný DJové, kteří prostě nemůžou jít středním proudem a klasikou
• konečně jsem okusil humra; známnější je sice Maine Lobster, ale bostonský je také čerstvý a uznávaný; chuť je podobná jako krevety - ne tak vzdálená od ryb; požitek je, že ho servírujou úplně celého (i s vočičkama) a ještě přídají kleště na ustřihnutí klepet;
  první půlku hostiny jsem trnul hrůzou, jestli se náhodou ještě nepohne; po rozebrání na kousky již v pohodě, ale stejně budu nadále preferovat steaky
• po dvou měsících na odvrácené straně planety byl zaznamenán první kontakt s českým chmelovým mokem; cedule Czechvar (značka, pod kterou se tu smí prodávat budvar) se ukázal jako planý poplach; v častých Liquer Storech lze pořídit plzeň za nekupto $9 (chtělo by to asi jen víc tlačit na marketing a prodávat ve většim množství, protože německá a belgická piva jsou tak za polovic až třetinu a přitom jejich výrobní náklady jsou zajisté vyšší)
• prošli jsme i China Town - což není údajně nic speciálního - má to mít každé větší město - ale napoprvé to zajímavé je; vstupní brána, hromada číňanů, všechno čínské (restaurace, obchody); dle dojmu z ulice, to není jen odpadiště pro živořící uprchlíky neschopné se v okolním městě domluvit; pohybují se tam i businessmani a studenti - očividně úspěšní lidé, patrně chtíc zůstat ve své mateřské komunitě
• USS Constitution je nejstarší (žijící) bitevní loď na světě; je tuším 230 let stará, celá dřevěnná; vypadá to jak malá lodička, ale pojmula několik stovek námořníků; vstup je zadarmo, jen se musí přes rentgen jak na letišti (fakt) - možný důvod - loď stále patří do flotily americké armády, ačkoliv pouze symbolicky (ale nadále plove a má být schopná plavby); je možná rychlá self-guided tour, kdy vás vpustí na palubu a pak zas vypadněte anebo guided, které je tak na 30min, je při ní vyprávění a dostanete se i do podpalubí (vřele doporučeno);
• vedle stojí bitevník z druhé světové
• dále přiléhá muzeum věnované té starší lodi
• jsou tam i interaktivnější věci typu vyzkoušej si; např. houpací sítě, ve kterých posádka mimo nejužšího vedení spala, i s vysvětlením jak to bylo špatné a nepohldné; nežertuji, když jsem se do této sekce, po důkladném čtení předchozích, dostal, chcípaci z mého doprovodu tam všichni tři natvrdo zařezávali :-D
• dle informací byly námořníci dobře živeni - tj. dostatečně, ale jídlem, které muselo vydržet až půl roku, což u masa znamenalo brutálně přesolené; příjemná stránka věci - denní příděl grogu na osobu: půl litru
• jak jsem již předznamenával, boston je jedno z nejvýlučnější měst co se dialektu týče; pro mě to bylo také první bližší setkání se všemi těmi fastfoodový řetězci
• macdonald je k vidění, ale suveréně vede Dunkins Donuts - ten je na každém rohu - výborné koblížky, slabší zbytek
• na občerstvovačku jsme zajeli hned zkraje; pilotování, jsme chtěl podpořit nějakým kafčem; "blbý nejvobyčejnější kafe" se tak snadno neobjednává; druhů byla spousta, navíc koukám malý, střední, velký, největší; při představě picolo capucina, jsem si řekl, že dám velké, 2 dolary - hezká cena na kafe v restauraci; jen jsem nedomyslel, že jsem v USA a large znamenalo víc jak půllitrový kbelík kafe (míra samozřejmě na tabuli byla, ale v tekutých uncích..); dalším problémem byl ten dialekt, protože jako "hot" coffie tvořil polovinu obsahu led; nezoufal jsem, problémy dorozumět se měl i náš americký kolega
• spaní v autě, po předchozích upozorněních na nebezpečnost (loupeže) i to že je to protizákonné a kauce z vazby je drahá (kontrována argumenty, že když tam lidi spí na ulici, tak nás snad z auta nevyhodí), stejně nevyšlo; v předvečer se nám do sestavy pro cestu přihlásil jeden místní s následnou možností přespání u tety; jenže teta se v průběhu dne rozmyslela, že by se cítila špatně (guilty) nechat nás spát na zemi, tak nám darovala dvě noci v hotelu; jednoduše "lucky bastards"; pokoj na víkend byl za cenu celé dovolené u nás, přitom teta žije v báračku na předměstí opravujíc ho vlastními silami - její návštěvu jsme si víceméně vynutili - poděkovat a aspon lahvinku, jinak bysme ji ani neviděli; (stejně tomu stále ještě pořádně nevěřím)
• ještě nezapomeňme na sport; Boston Bruins - jojo, to musíš vidět; no cena lístku odpovídala cenám mistroství světa, ale řekněme, že boston se sedmi miliony obyvatel má stejnou kulisu jako když hraje český nároďák; připočtěme místní platy a že je to snad i prestižní záležitost; na místě lupeny od sto výše;
• ve městě je dále NBA tým Celtics (o něco levnější) a basebollový Red Sox

komplet fotky