na večeři u plukovníka

spíš náhodou jsem se dostal jednou večer na jídlo domů k místním (i když to vypadá, že někoho z cizinců neformálně zvou každý rok)

• jména si moc nepamatuji, pánovi se prostě říká plukovník
• ač si na školní vývařovnu moc nestěžuji, jídlo bylo o několik úrovní jinde
• také je to příležitost jak se legálně napít nějakého alkohol
• cituji nabídku piva, abych vyzdvihnul mínění američanů o jejich moku: máme tu coronu (mexiko), guiness (irsko), stellu (belgie) ..joo a pak jeste nejaky mistni pivo :-)
• na zalesněném kopci je to poslední barák (končí tam cesta); to z čeho se u nás ještě stále spíše utíká, tady se cení - starý barák, co nejvíce zašitý
• medvěd sem přišel jen párkrát
• sněžný pluh loni málem vyvrátil tenhle sloup - to bychom byli do dubna bez telefonu a internetu
• je to ten vysněný klídek, kdy se rozdělá oheň v krbu a prohlíží se medaile z Vietnamu
• a dle dřívějších informací - ano, fotky rodiny jsou všude, a hodně se řeší